Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Manžel vyčítá své ženě, že vaří málo zeleniny.
„Tak si zajdi do hospody,” povídá mu manželka nakvašeně. „Tam máš pivo jako křen, servírky jako lusk a sedí tam samí staří paprikové!”

Manželé Slavíkovi mají dvacáté páté výročí.
„Drahý,” nadhodí paní Slavíková, „co mi letos dáš?”
„Koupil jsem ti zájezd do Číny,” prozradí pan Slavík.
Manželku to příjemně překvapí a ptá se: „Takový velký dar k dvacátému pátému výročí! Co pro mě asi uděláš, až budeme mít padesáté?”
„Pojedu do Číny a přivezu tě zpátky.”

Kárá paní Nováková muže: „Když jsem ti říkala, že mám ráda pestrý podzim, nemyslela jsem tím, že se budeš vracet z hospody zmalovanej!”

„Drahý, rozbila se nám pračka,” oznamuje muži, když se vrátí večer z práce, ženuška. „Dokážeš ji opravit?”
„Ne,” odpoví chlap.
„A taky se rozbila mikrovlnka,” pokračuje manželka. „Tu opravit umíš?”
Pán zase, že ne.
„A televize,” říká paní. „Tu už snad nějak dovedeš dát do pořádku, ne?”
„Ne,” povídá chlápek zase.
„Kčertu!” rozčílí se manželka. „Je vůbec něco, co dokážeš opravit?!”
„Ano,” odvětí manžel. „Písemky.”

Chlápek v posteli, místo očí půllitry. Manželka se vzteká: „Nehraj to na mě. Vidím ti na očích, že tě to nebaví!”

Pan Nováček leží na gauči a čte noviny, když z kuchyně vykoukne manželka a rozkazovačně praví: „Vezmi si sítěnku a jdi do obchodu koupit cukr a mouku.”
„Nó, kupování cukru a mouky není právě mužská záležitost,” zaprotestuje muž.
„Tak dobře,” povídá ostře manželka. „Svlékni se a půjdeme do ložnice!”
Muž vstane, jde pro tašku a při tom nadává: „To si už nemůžu ani zažertovat?!”

„Kde je to jídlo, co zbylo od oběda?” táže se muže novomanželka.
„Dal jsem ho psovi,” přiznává manžel. „Ale neboj, neřekl jsem mu, žes to vařila ty!”

Manžel není doma a manželka si mezitím užívá s milencem. Zachrastí klíče, je slyšet zámek, žena schová milence do skříně, sepne ruce k nebi a prosí: „Bože, udělej si se mnou, co chceš, jenom ať nás neobjeví můj muž. Je strašně žárlivý a určitě by zabil nejen mě, ale i mého milence.”
Nato se nebesa otevřou a ozve se: „Dobře, bude to, jak chceš. Ale za tři roky tě povolám k sobě, utopíš se.”
„Dobře, dobře, jen ať ho teď nenajde.”
Všechno proběhne úplně hladce. Tři roky se žena nekoupe, jenom sprchuje. Nechodí na koupaliště, vodě se zdaleka vyhýbá. Tři roky uběhnou. Uběhnou čtyři, pět let. Na svůj slib už zapomněla.
Po pěti letech si koupí zájezd na okružní plavbu okolo světa. Na lodi je velká zábava, samé ženy, když vtom se začne loď potápět. Žena si vzpomene na svůj slib. Poklekne, sepne ruce k nebesům a volá: „Bože, teď, teď mě chceš povolat k sobě? Podívej se, kolik nevinných žen teď zemře spolu se mnou.”
Nebesa se opět otevřou a ozve se: „Dva roky, dva roky mi trvalo, než jsem vás všechny kurvy dostal na jednu loď!”

Přijde chlápek z práce a manželka mu navrhne: „Drahý, dneska máme výročí, pojďme to někam oslavit.”
Muž se z toho snaží vymluvit: „Víš, když já nemám oblek a peněz mám taky málo...”
„To nevadí,” ujišťuje ho žena. „Přinesla jsem ti oblek z půjčovny a mám něco našetřené.”
Tak jdou do známého podniku a venku vyhazovač kouká: „Nazdar Milane, kde jsi? Už jsem se bál, že nepřijdeš.”
Milan mu rychle pošeptá, ať je ticho, že je tu se svou ženou. Vejdou dovnitř a tam ho zastaví servírka: „Milánku můj, jako vždy?”
Žena už z toho začne být trochu nervózní. Náhle vyběhne striptérka a ptá se: „Kdo je tady největší kanec?”
A celý sál jí sborem odpovídá: „Miilan! Miilan!”
To už se žena naštve, vyběhne ven a sedne do taxíku. Milan nasedne hned po ní a žena mu nadává: „Že jsi takovéhle prase, jsem si teda o tobě nemyslela! Ba hůř, jsi hnusná svině!”
Vtom se otočí taxikář a podotkne: „Milane, nic ve zlém, ale takhle protivnou a škaredou šlapku jsi ještě neměl!”

Chlubí se pán ženě: „Když se oholím, cítím se o dvacet let mladší.”
Ona na to vyčítavě: „Tak proč se neholíš na noc?!”