Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Plave si takhle kapr v medu a říká: „Tak to je hustý.”

Fronta před úřadem je předlouhá.
„Jak to tady dlouho trvá?” táže se ženy s dítětem v náručí příchozí.
„Ani se neptejte, když jsem přišla, byla jsem v šestém měsíci!”

Nový zaměstnanec se ptá: „Jaké je jídlo v kantýně?”
„Velmi nápadité, pro stejnou polévku tam mají hned dvanáct názvů.”

Sedlák přijel z pole se žebřiňákem sena. Přihnala se letní bouřka, blesk uhodil do žebřiňáku a seno začalo hořet. Sedlák se diví a říká: „No toto?”
Pak udeří další blesk a zabije koně. Sedlák zase: „No toto?”
Další blesk uhodí do psí boudy a zabije psa. Sedlák opět: „No toto?”
Kouká selka z okna a vidí tu zkázu. Vyběhne na zápraží, když blesk práskne znovu a zabije ji. Sedlák na to: „No proto.”

Stojí narkoman před zrcadlem a dumá: „Bože, co se to se mnou děje? Tady jsem já i tam jsem já.”
V tom mu kdosi zaklepe na dveře.
„Kdo je tam?” ptá se narkoman.
„Já,” ozve se zpoza dveří.
„Ježišikriste! I tam jsem já!” vystrašeně zvolá.

Kosmonauti přiletěli na Venuši a ke svému údivu objevili vyspělou civilizaci. Seznamují se postupně s životem, chodí po exkurzích a v jedné laboratoři vidí Venušanku přelévat něco ze zkumavky do zkumavky.
„Co to děláš?”
„Dítě.”
„To my u nás děláme děti jinak, příjemněji.”
Venušanka to chce poznat, tak jí to ukážou. Když z ní pozemšťan sleze, ona se ptá: „A kde je to dítě?”
„To tady bude až za devět měsíců.”
„Tak proč jsi přestal, vždyť to bylo pěkný?”

V letadle vedle sebe sedí dva Arabové a jeden Žid. Arabové seděli vedle sebe, Žid seděl do uličky. Protože očekával dlouhý let, sundal si boty a pěkně se uvelebil. Za chvíli se zvedl Arab u okýnka a povídá: „Asi si skočím pro pivo.”
Žid se ozve: „Seďte, já vám pro to pivo dojdu.”
A zatímco byl pryč, Arab vzal jeho botu a pěkně mu do ní naplival. Žid se vrátil a za chvíli se ozval druhý Arab: „Hmm, to vypadá dobře, to pivo. Asi si dám taky jedno.”
A Žid se zase nabídl, že mu ho donese. Mezitím vzal tenhle druhý Arab druhou Židovu botu a taky mu do ní hodně naplival.
Když se Žid vrátil, všichni si sedli a užívali let. Když měli přistávat, Žid vklouzl do bot, a hned věděl, co se stalo. Obrátil se na Araby a řekl jim: „Proč? Prosím vás, proč to musí být takhle? Jak dlouho to ještě bude trvat? Ty boje mezi našimi národy, ta nenávist, ten odpor, to plivání do bot, to čůrání do piva?”

Chlubí se Jiříček: „Naše maminka jezdí autem jako blesk.”
„Tak rychle?”
„Ne, ale každou chvíli bací do stromu!”

Na radnici přišel svatební pár. Oddávající úředník byl zděšen, protože za nevěstu byl ustrojen vousatý muž. Ženich vysvětluje: „Nevěsta si vymkla kotník, tak ji zastupuje její bratr.”

Pepíček přijde domů ze školy a maminka se ho ptá, co má nového v žákovské knížce. Pepíček odpoví: „Poznámku.”
„A jakou?” ptá se maminka.
„Mám tam napsáno...”
„S tebou je těžká řeč,” vzdychne maminka a vytrhne mu žákajdu z ruky. Uvnitř čte: „Při hodině jedl ananas.”
„Pepíčku, já jsem ti žádný ananas nedávala...”
„Ale maminko, to je podpis učitele!”