Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

„Byl jsi na demonstraci?”
„Ano.”
„Tak si nastup do antonu!”
„Byl jsi na demonstraci?”
„Ano.”
„Tak si nastup do antonu!”
„Byl jsi na demonstraci?”
„Ne.”
„Tak tam upaluj a pak si nastup do antonu!”

Na zasedání OSN vznáší americký zástupce ostrý protest proti vyloďování ruských vojsk na Kubě. Ruský delegát s přehledem odpovídá: „To asi půjde o omyl, to nejsou ruská vojska, to jsou repatriovaní kubánští kozáci.”

Přijde pán na úřad pro razítka, honí ho tam z místa na místo a nakonec nezíská nic. Jde si stěžovat šéfovi a ten mu povídá: Jo, kdybyste byl členem sdružení PANDA, měl byste to vyřízeno hned.”
„A co to znamená Panda?”
„Pan dá, já dám!”

Přijde chlápek do budovy vlády a ptá se ve vrátnici: „Toto ministerstvo je velké, že?”
„To víte, že ano!”
„A mohl byste mi říci, kolik tu asi dělá lidí?”
„No, řekl bych, že necelá polovina.”

Chlubí se manželka poslance: „Můj muž má tři nohy!”
„???”
„Na dvou normálně chodí a na té třetí, pořádně vysoké, si žije!”

Ptají se politika: „Proč jste byl před volbami pro majetková přiznání a teď jste proti?”
„Protože jsem si už taky nakradl!”

Bush a Blair přijedou k Mečiarovi, aby rokovali o vstupu Slovenska do NATO. O přestávce volně debatují a začnou chválit své bodyguardy, jak je poslouchají. Blair to chce dokázat, a tak zavolá: „Jamesi, pojďte sem.”
James k němu přijde a Blair mu nařizuje: „Vyskoč z tohoto okna.”
Bodyguard se podívá dolů a prosí: „Pane premiére, nechtějte to na mně. Víte, mám ženu a děti.”
Pak zavolá svého osobního strážce Bush a nařizuje mu: „Johne, vyskočte z tohoto okna!”
Situace se opakuje. John nechce skočit, že má ženu a děti. Nakonec zavolá svého bodyguarda Mečiar a říká mu: „Jano, hybaj k oknu a vyskoč!”
Jano jde k oknu a beze slova vyskočí, samozřejmě ho hned odvážejí v sanitce do nemocnice. Těm dvěma to přijde blbé, protože si uvědomí, že ho k tomu vlastně donutili, a tak ho jdou navštívit. Jano leží na lůžku celý zafačovaný a oni mu vysvětlují: „Člověče, vždyť jste přece nemusel vyskočit!”
„Vám se to lehce řekne,” povzdechne si Jano, „ale já jsem musel - mám ženu a děti!”

Jdou v pravé poledne po Václaváku tři chlapi a šíleně se motají. Drží se vzájemně kolem krku, aby neupadli, nejhůř je na tom ten prostřední. Podivnou skupinku zastaví policajti a hned na ně: „Pánové, že se nestydíte, takhle se zřídit už dopoledne. Občanské průkazy, prosím!”
Ten krajní vysvětluje: „Žádnej chlast v tom není, to ani nepoznáte pana ministra? Má auto v servisu a my jsme ochranka a učíme ho chodit!”

„Co je nového?” táže se horal na nákupu ve městě.
Prodavač ho informuje: „Klause zvolili prezidentem.”
„Cože,” komentuje to stařík, „on už nám Bush neporoučí?”

„Pane ministře,” ptá se občan bez okolků, „může se ministrovi říct, že je vůl?”
„Ne,” vrtí hlavou jmenovaný, „to se nehodí.”
„A může se volovi říct, že je ministr?” vyzvídá pán dál.
„To se může,” připustí ministr.
„Tak tedy nashledanou, pane ministře!”