Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

„Dlouho jsme se té anekdotě pana šéfa smáli,” vypráví v hospodě pan Jelínek, „než jsme pochopili, že jde o pracovní úkol!”

Na pánské toaletě stojí tři u pisoáru. První dokončí své dílo a jde si umýt ruce. Na osušení použije papírové utěrky. Spotřebuje jich asi deset, dokud neutře poslední kapičku vody. Otočí se k ostatním a říká: „My z Phillipsu jsme vedeni k tomu, abychom všechno dělali extrémně dokonale.”
Druhý již také skončil a také si umyje ruce. Utře si je však pouze do jedné papírové utěrky, přičemž využije každý milimetr čtvereční volné plochy. Otočí se a povídá: „My ze Siemensu jsme vedeni k tomu, abychom všechno dělali nejen extrémně dokonale, ale i extrémně efektivně.”
Třetí skončí svou práci a odchází. Cestou ke dveřím přes rameno prohodí: „My ze Třineckých železáren si nechčijeme na ruce!”

„Pane šéf,” oznamuje řediteli sekretářka, „firma Paclt a synové se dotazuje na našeho bývalého účetního Singra. Co jim mám odpovědět?”
„Napište jim, že je to darebák a podvodník,” diktuje šéf, „a že všemu, co umí, se naučil jen u nás!”

Chlapík je první den v práci. Zvedne telefon, vytočí číslo a zařve: „Dones mi jedno kafe, a to pěkně rychle!”
Z telefonu se ozve: „Co si to dovolujete? Víte vy vůbec, s kým mluvíte?”
„Ne,” přizná ten nový, „nevím.”
Rozčilený hlas oznamuje: „Já jsem ředitel této společnosti, vy idiote!”
„A víte vy,” povídá nováček stejně nabubřele, „s kým mluvíte, vy idiote?”
„Ne,” odpovídá ředitel.
„To je dobře,” řekne chlapík a zavěsí.

Přijde zákazník k holiči, sedne na křeslo a povídá: „Chtěl bych to takhle: Jednu kotletu nechat do půli tváře, druhou celou vyholit. Nahoře to ostříhejte, aby to trčelo přímo nahoru a nedalo se to česat, a vzadu mi vyholte pár míst až na kůži.”
„Pane,” zděsí se holič, „takhle vás ostříhat nemůžu!”
„Jak to, že ne?” zlobí se chlápek. „Minule jste mě takhle ostříhal!”

„Co myslíš,” radí se s kolegyní kadeřnice, „přináší sňatek třináctého smůlu a neštěstí?”
„Jistě,” povídá druhá zkrášlovačka hlav, „proč by právě třináctého mělo činit výjimku?”

Pracují čtyři dělníci na výškové budově a vtom uslyší sanitku lékařské první pomoci.
„To je výkon,” prohlásí uznale jeden, „není to ani pět minut, co mi spadlo na ulici kladivo a sanitka už je tady!”

Ředitel podniku chválí mladého zaměstnance: „Jsem s tebou opravdu spokojený. Ještě před rokem jsi byl řadovým zaměstnancem, za měsíc vedoucím dílny, nyní náměstkem a teď tě chci jmenovat mým nástupcem. Co mi k tomu řekneš?”
„Děkuji, strýčku.”

Milionářka přistihne v kuchyni služku s nějakým mladíkem. Vyhodí ho z domu a pak se ptá své služebné: „Heleno, co to bylo za člověka?”
„Můj bratr, paní.”
„A jak se jmenuje?” zajímá se paní domu.
„Říkal, že Petr.”

„Pane inženýre, čím to, že z vás stále sálá taková energie? Kde pracujete?”
„V jaderné elektrárně Temelín!”