Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Můj kamarád Jerry si dělal záznamy, jak se potkává s různými blbci. Napsal mi: „Nedávno se mi porouchal telefon. Musel jsem zavolat telefonní opraváře a řekli, že přijdou mezi osmou hodinou ráno a pátou hodinou odpoledne. Tak jsem je požádal o trochu bližší časovou specifikaci. A ten pán se mě zeptal: Chtěl byste, abychom vám před příchodem zavolali? Zeptal jsem se ho, jak by to asi udělali, když mi nejde telefon. A on dodal, že příště by bylo lepší, abych oznámil poruchu telefonu e-mailem. Už jsem se jen zeptal: A funguje váš e-mail bez telefonu?”

A Pán Bůh pravil: „Každý, kdo má inteligenci na úrovni kulečníkové koule, ať taky tak vypadá.”
A stvořil skinheada.

Jede maminka s malou holčičkou v tramvaji a holčička stále zlobí. Za nimi sedí pankáč, a matka své dceři vyhrožuje: „Nezlob, nebo tě ten pán za námi postraší.”
Děvčátko ale zlobí dál. Maminka tedy jde za pankáčem: „Prosím vás, nemohl byste ji trochu postrašit, aby už nezlobila?”
Pankáč přikývne, zvedne se a postaví se před holčičku: „Bu bu bu, ty malá krávo!”

„Když je dneska ten Světový den boje proti chudobě,” navrhuje skin kamarádům, „neměli bychom jít s bejsbolkama srovnat pár santusáků?”

Chlápek na venkovské silnici přejel tele. Zašel tedy na blízký statek, oznámil to majiteli a ptá se na cenu. Farmář povídá: „No, dneska takový tele stojí tak šest tisíc. Ale za šest let by mělo cenu aspoň dvacet tisíc. Takže po vás chci dvacet.”
„Dobře. Tady máte šek na dvacet tisíc. Je datován ode dneška za šest let!”

Dva skini si dají na dálnici závod. Ten pomalejší se pak ptá kámoše: „Prosím tě, na co ti ta kára jezdí?”
„Na vodu,” odpoví vítěz, otevře kufr a tam deset černochů křičí: „Vodu, vodu, vodu...”

Někde ve Vysokých Tatrách: „Ej, bača, pěkný kožuch máš. Kdes ho sehnal?”
„Od partizánů.”
„Ej, moc pěkný. Dej mně ho.”
„To tak, sám si zastřel!”

„Dneska si už i bohatí utahují opasky,” nadhodil pan Vávra.
„Máš pravdu,” povzdechl si přítel, „ale opasky na kufrech, když letí na Kanáry!”

Venkovan se chystá jet do města a manželka ho žádá, aby jí koupil podprsenku. Tak ve městě dojde do obchodu a že by chtěl podprsenku. Prodavačka se ho zeptá, jakou velikost a když vidí, že sedlák neví, povídá: „Tak mi řekněte, jaké je má. Jako pomeranče, jako jablíčka, jako hrozinky, jako melouny...”
Sedlák zamyšleně odvětí: „Nó, víte, jaký má kokršpaněl ouška?”

Milionář umírá, ošetřující lékař varuje jeho manželku: „Milostivá, musíte být připravena na všechno.”
„Vy mě děsíte. Opravdu si myslíte, že se uzdraví?”