Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Do školy přijde inspektor a ptá se jednoho žáka, jestli ví, proč je osa glóbusu nakřivo. Žák v rozpacích odpoví, že on to neudělal. Inspektor tedy vyzve učitele, aby to všem vysvětlil.
Učitel zrudne a praví: „Opravdu je to tak, pane inspektore. Dostali už jsme takhle ten glóbus z obchodu.”
Inspektor pak vypráví celou záležitost řediteli. Ten vybuchne: „Stokrát jsem tomu učiteli říkal, aby nenakupoval u Žida!”

Učitel se ptá páťáků: „Jaký je to čas, když řeknu: Byl jsem nemocen?”
Přihlásí se Pepíček: „Prosím, krátký!”

O přírodopisu probírá paní učitelka s dětmi pohlavní orgány muže. Poté, co je seznámí se vším základním, se ptá, jak lze pánské přirození pojmenovat. Děti přes sebe volají: „Úd, penis, pyj...”
Náhle se do ticha ozve Pepíček: „Lemrouch!”
Učitelka se ho ptá, jak na to přišel. Pepíček povídá: „To jsem si nevymyslel, to jsem četl ve Starých pověstech českých!”
„A kde?” diví se učitelka.
„No, v pověsti o Oldřichovi a Boženě. Oldřich se vrací z projížďky, sesedne z koně, přijde k němu Božena a políbí mu lem roucha...”

Jede matfyzák tramvají a cvaká si dva lístky. Vidí ho chlápek, nedá mu to a zeptá se: „Prosím vás, proč si cvakáte dva lístky najednou?”
„No, kdybych jeden ztratil, tak mám ještě jeden.”
Chlapíkovi to přijde logické, ale za chvilku se ptá znovu: „A co když ztratíte oba dva?”
Matfyzák se šibalsky usměje: „Tak mám ještě průkazku!”

Učitelka se ptá dětí, jak se vyrábí elektřina. Hlásí se Pepíček: „Prosím, elektřina se vyrábí v chlévě!”
„Jak jsi na to přišel, Pepíčku?”
„No, když minule vypnuli proud, tatínek křičel: Co tam ty svině s tou elektřinou zase dělají?!”

Školní inspektor se ptá dětí ve druhé třídě: „Jak reagujete, když vstoupí do třídy paní učitelka?”
Žáci na to: „Povstáním.”

„Pepíčku!” vyštěkl chemikář. „Z čeho se skládá písek?”
Milý student bez dlouhého přemýšlení odpovídá: „Z náklaďáku.”

Jednou takhle učitelka říká třídě: „Děcka, každý pátek vám dám jednu otázku a kdo ji správně zodpoví, nemusí v pondělí do školy a bude mít dlouhý víkend.”
První pátek se učitelka zeptá, kolik je zrnek písku na pláži. Samozřejmě nikdo neví. O týden později je otázkou, kolik je hvězd na nebi. Zase nic. Pepíček už šílí po dlouhém víkendu, tak zapřemýšlí a ve čtvrtek večer doma vezme dvě slonovinové koule z kulečníku, nabarví je na černo a přibalí si je do aktovky.
V pátek na poslední hodině zrovna učitelka ohlašuje, že vysloví otázku na tento týden, když ty koule Pepíček vysype na podlahu. Koule na kachlíkách hlučně poskakují uličkou k tabuli, celá třída samozřejmě lehne smíchy. Učitelka se zarazí a pak povídá: „Tak, kdo je ten vtipálek s těma černejma koulema?”
Načež Pepíček vstane a triumfálně prohlásí: „Bill Cosby, nashledanou v úterý!”

Pan učitel přistihl Marka na záchodě, jak kouří.
„Počkej, až to řeknu tvému otci!” vyhrožuje mu.
„Prosím, nedělejte to, pane učiteli,” škemrá žák. „On by na mně pak loudil kusovky!”

Ptají se rodiče vysokoškolačky: „Tak jaká byla zkouška?”
„Velice nábožná.”
„Jak to, nábožná?” nechápe ani jeden z nich.
Dcera popisuje: „No, profesor v černém, já v černém. Profesor položil otázku, já se pokřižovala. Za chvíli jsem mu odpověděla a on se pokřižoval.”