Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Pan inspektor navštíví hodinu angličtiny. Paní učitelka s nádherným zadečkem se předkloní, něco napíše na spodek tabule a řekne: „Pepíčku, přelož to.”
Chlapec praví: „To je ale nádherná prdelka!”
„Špatně, ty sprosťáku!” rozzlobí se učitelka.
Pepíček se nakloní k inspektorovi a vyčítá mu: „Když neumíte anglicky, alespoň nenapovídejte!”

Ptá se paní učitelka žáků po prázdninách, kde byli na dovolené. Alenka povídá: „My doma většinou mluvíme německy, tak jsme byli v Německu.”
Pavlík říká: „My doma nejvíc mluvíme anglicky, tak jsme byli v Anglii.”
A na konec Pepíček: „My doma mluvíme sprostě, tak jsme letos byli v prdeli!”

Učitel v páté třídě zdůrazňuje význam široké slovní zásoby: „Použijte jedno slovo desetkrát za sebou a zůstane vám na celý život.”
Z konce třídy se ozve tichý chlapecký hlásek: „Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena!”

Učitelka v první třídě: „Aničko, kolik je jedna plus dva?”
„No, přesně to nevím,” odpoví děvče. „Ale bude to tak jisté jako dva plus jedna, pokud při operaci sčítání nad množinou přirozených čísel platí komutativní zákon!”

Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”

Hodina. Učitelka: „Tak, děti, každý z vás má nějakého koníčka, třeba něco sbíráte. Co sbíráte, děti?”
Děti: „Já, prosím, ubrousky.”
„Já angličáky.”
„Já tácky od piva.”
„Já primeráky.”
Pepíček: „Já sbírám duševní pochody.”
Učitelka se zarazí: „Duševní pochody? Copak to je, Pepíčku?”
Pepíček vysvětluje: „No, paní učitelko, představte si, že stojí dvě paní před samoobsluhou a právě si koupily zmrzlinu. Jedna ji líže normálně a ta druhá takhle...” Načež rukou a pusou předvádí něco, co se strašně podobá sexu. Učitelka zrudne a děti se baví. Pepíček nakonec povídá: „Tak a teď mi řekněte, paní učitelko, která z nich je vdaná?”
Učitelka zaraženě koktá: „No, ehm. Já ti nevím, Pepíčku. No, ehm, asi ta druhá.”
„Jó?” usměje se Pepíček. „Prd! Vdaná je ta první, protože má snubní prstýnek. Ale váš duševní pochod si, paní učitelko, zapisuju!”

Ředitel jedné menší střední školy měl velké problémy s dospívajícími slečnami, kterým se zalíbilo používání rtěnky. Když si ji na dámských toaletách patlaly na rty, vždy při tom zanechávaly obtisky na zrcadle. Situace už se stávala neudržitelnou, a tak se ředitel rozhodl razantně zakročit.
Zavolal si všechny dotyčné slečny a odvedl je na toalety. Tam už čekal školník a ředitel dívkám vysvětlil, že si zcela jistě neuvědomují, kolik práce mu dá každý večer zrcadla umýt. Poprosil ho, aby slečnám svoji namáhavou práci předvedl. Školník vytáhl ze skříně dlouhé koště, namočil ho v nejbližší záchodové míse a začal zrcadlo pucovat. Od toho dne se na něm už žádný obtisk neobjevil.

Učitelka na základní škole vyhlásí soutěž: „Děti, kdo mi zítra nejlépe vysvětlí, jak chodí děti na svět, za odměnu pojede na výlet do Vysokých Tater.”
Pepíček se na to doma zeptá a jeho matka, osvícená dáma, podá vysvětlení: „To máš jako s jablíčkem. Jablíčko má semínka, z těch vyrostou zase nová jablíčka a ta mají zase semínka... a tak to jde stále dokola.”
Druhý den se učitelka ptá a děti odpovídají.
Jirka: „Myslím, že děti nosí na svět čáp.”
Učitelka: „Tak se zase posaď.”
Petřík: „Podle mě nosí děti na svět vrány.”
Učitelka: „To asi také není to pravé. Kdo má něco lepšího?”
Pepíček si vzal do školy jablíčko, aby vše názorně vysvětlil. Stoupne si, stále si ho přehazuje v kapse u kalhot a říká: „Tak já vám ho tedy ukážu.”
Učitelka ho však rychle zastaví: „Zadrž, vyhrál jsi!”

Při hodině chemie: „Co se může vypařit stejně rychle jako voda?”
„Peníze,” praví žák. „Ty se vypaří, ani nevíte jak!”

Pepíček dal s kamarády do radiátoru chcíplého kosa, kterého našli o velké přestávce na školní zahradě. Učitel to zjistil a za trest napsal Pepíčkovi do žákovské: „Strká ptáka do topení!”