Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Otázka na Rádio Jerevan: „Chceme ve škole uvést Schillerovu hru Vilém Tell. Můžeme?”
Odpověď: „V principu ano, ale kde chcete vzít jablko?”

Do SSSR má přijet na návštěvu prezident USA. Četa uklízečů pod dohledem druhého tajemníka ÚV KSSS gruntuje přistávací dráhu na letišti Serementěvo. Vtom onen tajemník zahlédne Váňu Kolobuchova, kterak zametá spadané listí. Zavolá si ho k sobě a praví: „Milý Váňo, rozhodl jsem se, že budeš zastupovat pracující inteligenci při rozhovoru s americkým prezidentem. Určitě ti bude dávat všetečné otázky. Tedy, když se tě bude ptát, co máš za zaměstnání, řekneš, že jsi bezpečnostní technik přistávací dráhy. Potom se tě určitě zeptá, kolik za to bereš a ty mu řekneš, že deset tisíc rublů. Možná ho bude zajímat, co si za takový měsíční plat můžeš koupit. Odpovíš, že nejnovější model českého motocyklu Jawa. Jasně?”
Přiletí americký prezident, vystoupí z letadla a koho nevidí, Váňu Kolobuchova, typického představitele sovětské pracující inteligence. Ihned k němu zamíří a ptá se: „Hello! Co ty máš za zaměstnání?”
„Já jsem bezpečnostní technik přistávací dráhy!”
„Well! A co ty za tuto odpovědnou práci bereš měsíčně?”
„Deset tisíc rublů!”
„Oh good! A co si tak za to můžeš koupit?”
„Nejnovější model českého motocyklu Jawa. Ale copak jsem idiot?! Když si ještě sto rublíků přidám, můžu si koupit ušanku a flašku vodky!”

Otázka na Rádio Jerevan: „Vedoucí ženské skupiny v našem sovchozu využívá svou pozici ke svádění žen. Moje žena je v této skupině také. Co mám dělat?”
Odpověď: „Pokuste se stát co nejrychleji také vedoucím ženské skupiny.”

Nikita Chruščov přijede navštívit pracující kolchozníky.
„Tak copak, moji milí, jakpak se vám daří?” žertuje Nikita.
„Výborně, soudruhu,” žertují kolchozníci.

Otázka na Rádio Jerevan: „Je dovoleno číst romány Alexandra Solženicina?”
Odpověď: „V principu ano, ale musíte umět anglicky nebo německy.”

Otázka na Rádio Jerevan: „Co by se stalo, kdyby byl místo Kennedyho zavražděn Chruščov?”
Odpověď: „Můžeme říci pouze to, že Onassis by si pak nevzal vdovu po Kennedym.”

Jdou dva plukovníci po městě a uvidí pěknou ženskou.
„Zprcáme ji?” navrhne ten první.
Druhý na to: „Jo, ale za co?”

Když jsem byl malý, maminka mi říkávala: „Papej chlapečku, papej, abys vyrostl a vzali tě na vojnu.”
A já vůl žral a žral.

Byli jsme dva, já a Fero... Fero našel granát. Už jsme byli tři: já, Fero a granát. Najednou jsme uviděli plný žebřiňák Němců. A už jsme byli čtyři: já, Fero, granát a plný žebřiňák Němců. Fero hodil granát. Zůstali jsme dva. Já a plný žebřiňák Němců.

Chlápek se vytahoval před kamarádem, že jeho sestra se přestrojila za chlapa a šla jako dobrovolník do armády. Kamarád se diví: „Hele, ale to se s nima musí i sprchovat, převlíkat a všechno, ne?”
„No, to jo.”
„A to na to nepřijdou?”
„Už přišli... ale myslíš, že to někdo nahlásí?”