Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Ptá se generál na inspekci vojáka: „Co učiníte, když zazní povel k útoku?”
Tázaný řádně zasalutuje a odvětí: „Stoupnu si stranou, abych nepřekážel!”

Mladík vrazil u obvodu do stolu, u kterého seděla komise.
„Neschopen,” prohlásil vojenský doktor. „Je slepý.”
Mladík se nehýbal. Lékař říká: „Mimo to je hluchý.”
Mladík stál jako sloup, konečně ze sebe vypraví: „Já chci být vojákem! Chci sloužit císaři pánu!”
Doktor uzavírá: „Navždy neschopen, protože je ke všemu také blbý!”

„Už musím letět!” řekl pyrotechnik a přestřihl červený drát.

Nejmenovaný vojenský útvar na území České republiky. Generál: „Kde máme vojáky?”
„V zahraničí!”
„A tanky?”
„Ve šrotu!”
„Letadla?”
„Popadala!”
„Parašutisti?”
„Vyskákali bez padáků!”
„Sakra, vždyť my nemáme armádu!”
„Ale máme. Armádu nezaměstnaných!”

Chlápek se zachrání z potopené lodi a moře ho vyplaví na pustý ostrov. Jenže není tak úplně pustý, chlápek tam potká Hitlera a Himmlera v kompletních německých uniformách.
„Já myslel, že jste po smrti!” podiví se trosečník.
Hitler na to: „Nein, my tady připravovat Čtvrtá Reich a máme perfekt konečné řešení. Zplynujeme sto tisíc Židů a pět čističů oken!”
Chlápek je zmatený a ptá se: „Proč pět čističů oken?”
Himmler se otočí k Hitlerovi a s úsměvem povídá: „Vidíš, že mám pravdu. Ti Židi jsou všem ukradení!”

Ptá se rybář viditelně úspěšnějšího kolegy: „Na co chytáš?”
„Používám prášky na syfilis,” prozrazuje Pan rybář.
Chlap je běží honem koupit do lékárny.
„Vy jste něco chytnul?” zeptá se ho lékárnice.
„Ne,” odvětí chlápek, „ale znám výborné místo!”

„Podívej, kolik ryb jsem chytil!” chlubí se ženě pan Hovorka.
„Nekecej,” zpražila ho vševědoucí manželka, „sousedka tě viděla vycházet z rybárny!”
„To je pravda,” pohotově odvětí muž. „Prodal jsem jim přebytky, protože jsem je nemohl unést!”

Jde chlapík do lesa na houby a najednou vidí mladou ženskou, jak přijde k hříbku, odlomí klobouk, vyhrne si sukni a hezky bez kalhotek si na nožičku houby zasedne a vrtí se. Když se to tak třikrát opakuje, chlapík si říká, že toho musí využít. Zahrabe se do listí, na ztopořený úd nasadí klobouk od houby, kterou předtím našel, a nehnutě čeká.
Mladá houbařka k němu přijde, odlomí klobouk a vítězoslavně vykřikne: „Konečně pravák!”
Vytáhne z kapsy kudlu a šmik!

Sedí děda Přibyl u řeky.
„Co děláš, Karle?” volá na něj známý.
„Chytám ryby!” rozhazuje rukama děda.
„A proč nemáš rukavice?”
„Na co?”
„Jestli chytneš hovno jako vždycky, tak aby sis neumazal ruce!”

Děda vytáhl z vody tříkilovou štiku. Okamžitě se seběhli jeho přátelé a začli úlovek obdivovat. Stařík se pyšně nadmul a povídá: „Jo, hoši, a to už je druhá.”
„Od rána?” obdivně to zahučí davem.
Šťastný rybář na to: „Ne, od třiačtyřicátého roku.”