Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Jde pán po chodníku a vidí postaršího pána, jak stojí opřený u lampy a zvrací. Zastaví se u něj, poklepe mu na rameno a povídá: „Máte recht, co byste se s tím sral.”

Pan Kalianko se ptá: „Vy se jmenujete Grvintrompritz?”
„Ne, já jsem Novák.”
„Omlouvám se, mně se ta dvě jména stále pletou!”

Potkají se dva a ten jeden najednou spustí: „Kamaráde, tebe jsem už dlouho neviděl. Ale jak to vypadáš? Člověče, ty jsi býval takový červeňoučký, ale teď je to všechno naopak, vypadáš hrozně! No, a jak se máš, Zdeňku?”
„No, promiňte, ale já se nejmenuju Zdeněk.”
„No, neblbni, člověče, tak ty už se ani Zdeněk nejmenuješ?”

„Řekni mi číslo a já ti řeknu rým.”
„Tak třeba, tři.”
„Prdel si vytři!”
„A teď ty.”
„Pět.”
„Prdel si vytři a dvě ti zbydou!”

Slečna se váží na automatické váze. Vhodí korunu, vyjede lístek, ona zavrtí hlavou a sundá si boty. Vhodí další korunu, zase vyjede lístek, ona zavrtí hlavou a sundá si sako. Opět vhodí korunu, vyjede lístek, slečna zavrtí hlavou a sundá si halenku. Pozoruje ji mladík a volá: „Zadržte, odteďka to platím já!”

Jde chlápek po cestě a vidí kočího, jak háže pod koně ležícího na náledí písek.
„Proč pod něj házíte písek?”
„Aby se postavil.”
„To je výborný nápad, můžete pode mě hodit také pár lopat? Možná se mi postaví taky!”

Oznámení na pánských záchodcích: „Prosíme vážené návštěvníky, aby přistupovali blíže k pisoárům, protože to, co drží, je většinou menší, než si myslí!”

Pan Hrádek sedí u křižovatky a chytá lelky. Přijde k němu pocestný a ptá se, která cesta vede do Bezdružic. Hrádek jen zašilhá okem doprava.
„Tak tohle jsem ještě neviděl,” povídá kolemjdoucí. „Dám vám stovku, když mi ukážete ještě větší lenost, než je tahle.”
„Dobře, strčte mi tu stovku do kapsy!”

„Znám jednoho chlápka, ten má nohy do ó a vůbec mu to nevadí.”
„Jak to?”
„Je totiž analfabet.”

V ovocném sadu: „Co děláte na tom stromě?”
„Chci se oběsit, život mě omrzel.”
„Takové ptáčky já znám. Nedávno mi jeden tvrdil totéž a když jsem odešel, otrhal mi všechny třešně!”