Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Jdou dva policajti na noční obchůzce a narazí na zelené mužíčky s tykadly, kteří se jich hned ptají: „Vy jste lidé?”
„Ne,” povídají ti dva, „my jsme policajti!”

Jdou dva poldové po kolejích a nádražák na ně křičí: „Co nám tady chodíte po trati?!”
„Ale my nejsme potrati, my jsme policajti!”

Policajt jde nočním parkem a náhle uslyší, jak něco šustí v křoví. Když ho rozhrne, vidí nahého chlapa.
„Co tady děláte, člověče?” autoritativním hlasem řekne muž zákona.
„My tady, prosím, souložíme,” odpoví mu roztřesený chlápek.
„Tak to je veřejné pohoršení,” prohlásí policista, „stovka pokuty.”
Chlapík se obrátí do křoví: „Jano, nemáš stovku?”
„Jó, tak vy tam jste dva,” zbystří polda. „Tak to jsou dvě stovky!”

Opilý policista zastaví opilého řidiče a povídá: „To není možné, abyste řídili dva!”
A řidič na to: „No dobře, ale proč jste mě kvůli tomu obklíčili?!”

CIA, FBI a Los Angeles Police Department mají od prezidenta za úkol prokázat, která z těchto organizací je výkonnější v chytání zločinců. Jejich úkolem je vypátrat králíka v lese.
CIA rozmístila po lese zvířecí informátory, ti vyslýchají rostlinné a minerální svědky. Po tříměsíčním pátrání vydá CIA tiskové prohlášení, že králíci neexistují.
FBI po dvou týdnech bez jediné stopy nakonec spálí celý les a zabije tak všechno živé, včetně králíka. Nikomu se samozřejmě neomluví. Ten králík si to přece zasloužil.
Los Angeles Police Department jde bleskurychle na věc. O půl hodiny později táhnou z lesa příšerně pomláceného medvěda, který řve: „Oukej, oukej, jsem králík. Jsem králík!”

Přijímají nového policistu, náčelník ho informuje: „Tak jsme všechno ověřili, od zítra jste přijat.”
„Ale náčelníku, já jsem vám zatajil, že jsem vykastrovaný.”
„To by nemuselo tolik vadit, přijďte zítra od desíti.”
„Já ale myslel, že děláte od osmi!”
„To jo, ale my si tu od osmi do desíti válíme koule, a co byste tu dělal vy?”

Jednou přišli za soudcem, aby také přispěl 100 Kč na pohřeb místního právníka. Soudce vytáhl tisícovku a povídá: „Tu máte, pohřběte jich deset!”

Na louce se začalo ztrácet seno. Zavolali si starého Vajdu, aby šel večer hlídat. Ráno se dědy ptali, jak se mu hlídalo.
„Dobře,” povídá stařík. „Jenom po půlnoci mi bylo trochu zima, tak jsem se zavrtal do kopky.”
„A přišel někdo?” zajímají se lidé.
„Kdepak, ani noha,” zavrtí hlavou děda. „Jenom mi pořád nejde do hlavy, že jsem ráno z té kopky vylezl na záhumence u Procházků!”

Sherlock Holmes a doktor Watson si vyjeli do přírody. Večer unaveni ulehli do stanu. Holmes se v noci probudil, šťouchl do Watsona a když se vzbudil, povídá: „Drahý Watsone, vidíte ty jasné hvězdy? Všiml jste si, jak je jasné nebe? Co z toho můžete vyvodit?”
Watson praví: „Tedy, toto nám jasně říká, že zítra bude suché a slunečné počasí.”
„Ne, Watsone, je to mnohem jednodušší,” namítne velký detektiv. „Někdo nám ukradl stan!”

Baču přepadnou banditi a rozkřiknou se na něj: „Bačo, kde máš ženu?”
„Nevím,” povídá bača.
„Bačo,” hrozí mu jejich vůdce. „Jestli nám to nepovíš, zabijeme ti dítě!”
„Nevím,” řekl bača.
Tak mu zabili dítě a znova mu hrozí: „Bačo, když nám nepovíš, kde máš ženu, zabijeme ti druhé dítě!”
„Nevím,” opakuje bača.
Tak mu banditi zabijí i druhé dítě.
„Bačo,” prská vůdce zlosynů vzteky. „Řekni nám, kde máš ženu, nebo ti zabijeme i posledního potomka!”
„Nevím,” zase na to bača.
Zabili mu tedy i poslední ratolest. Bača pak říká: „Moje žena někde souloží s druhým bačou.”
„A proč jsi nám to neřekl rovnou?!” diví se loupežníci.
„Víte, nechtěl jsem před dětmi!”