Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

„Kolik hodin denně spíte?”
„Maximálně dvě.”
„A nejste ospalý?”
„Ne, vždyť spím ještě osm hodin v noci.”

Říká Pepa kolegovi: „Mám tak skvělou ženu, že bych s ní šel až na konec světa... A tam bych do ní jen tak trochu strčil!”

Klaus dostane dopis, ve kterém je napsáno pouze jedno slovo: svině. Při rozhovoru si na tuto událost vzpomene a s klidem sobě vlastním říká: „Většinou dostávám dopisy bez podpisu, ale tohle je poprvé, co jsem dostal podpis bez dopisu.”

Lord přijímá nového sluhu a vysvětluje mu jeho povinnosti: „Jamesi, ráno vstanete za rozbřesku, zatopíte v jídelně, nachystáte mi vanu, vykartáčujete oblek, donesete ranní tisk, připravíte a naservírujete mi snídani. Pak vyvenčíte mé psy, připravíte mi jezdeckou uniformu a začnete připravovat oběd. Na stole bude přesně ve dvanáct hodin. Pak poklidíte v pokojích, obstaráte nákupy, přichystáte svačinu, nalijete mi sklenku brandy, zatopíte v krbu a připravíte čaj a doutníky. Večeře bude o půl sedmé, pak přiložíte do krbu, přichystáte občerstvení hostům, odeberete jejich pláště a postaráte se o jejich pohodlí. Nakonec znovu vyvenčíte psy, vyvětráte, odestelete mi lože a připravíte krb na ráno. Potom si můžete jít lehnout. Chcete se ještě na něco zeptat?”
„Jistě, sire, nachází se v okolí nějaká kvalitní hlína?”
„Proč, Jamesi?”
„No, že bych ještě ve volném čase mohl pro radost pálit cihly.”

„Mami, spadla nám skříň.”
„Pane Bože, táta o tom ví?”
„Jasně, vždyť je pod ní.”

Manžel leží večer na posteli a poslouchá svou ženu, která stojí před zrcadlem, prohlíží si své tělo a mrmlá: „Pleť pomačkaná, prsa vytahaný, zadek jako vymačkanej pomeranč, křečový žíly, vlasy mi nedržej, jsem fakt děsná!”
Zoufale se otočí ke svému muži s očekáváním alespoň nějakého povzbudivého slovíčka a z lůžka se ozve: „Zrak máš, miláčku, v naprostém pořádku.”

Ptá se učitelka žactva v páté třídě: „Píše se vždycky po písmenu R tvrdé Y?”
Hlásí se Pepíček: „Prosím nepíše. Například ve slovu prdel se píše po písmenu R písmeno D.”

„Nejvíce medvědů jsem postřílel v Africe.”
„Ale v Africe přece žádní medvědi nejsou.”
„No jo, teď už ne!”

Říká matka synovi: „Pepíčku, už jsi dost velký. Musíš se naučit jíst příborem.”
„A do které ruky dám řízek?”

„Pane doktore, kolik času mi ještě zbývá?”
„Deset...”
„Měsíců?”
„Devět, osm, sedm, šest...”