Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Přijde žena k lékaři a stěžuje si: „Pane doktore, já mám takový problém. Víte, já strašně smrdím.”
Doktor se zamyslí a pak povídá: „Hmm, tak to si musíte najít někoho, kdo nemá čich.”
Tak si žena podá inzerát. Za nějakou dobu u ní zazvoní starší pán a když mu žena otevře, říká: „Dobrý den, já nemám čich a hlásím se na ten inzerát.”
Tak ho žena pozve dál, posadí se v obýváku a nalejou si víno. Žena si k němu sedne a ptá se: „Cítíte něco?”
„Ne,” řekne na to ten pán.
Tak se žena svlíkne a zase se ptá: „Cítíte něco?”
„Ne,” zase řekne ten pán.
Tak mu žena sedne na klín a ptá se: „Cítíte něco?”
A pán na to: „Necítím, jen mi strašně tečou slzy z očí.”

Vyděšená jeptiška hlásí abatyši: „Velebná matko představená, v klášteře je muž!”
„A jak jsi to zjistila, milá dcero?”
„Na záchodě je zdvižené prkýnko.”

Říká paní manželovi před odchodem z domu: „Ne aby ses dneska někde večer zdržel, budou u nás betonovat schody.”
Samozřejmě, že se muž zdržel, vzpomněl si ale na to, co mu manželka říkala, zul si boty, uvázal si je kolem krku, vyšplhal se po zábradlí do třetího patra a povídá vítězoslavně manželce: „Tak vidíš, přeci jsem se domů dostal!”
„To jsi měl štěstí, ty schody nechali na zítra, dneska jen natírali zábradlí!”

„Není ten tvůj nový přítel ženatý?” ptá se matka dcery.
„Ale mami, přeci se ho na takovou věc nebudu ptát hned první noc!”

Velrybí samec plave kolem své polovičky a nadává: „Zástupy ekologických aktivistů, světové vlády a nejrůznější nadace vynakládají enormní úsilí na záchranu našeho druhu, ale tebe bolí hlava...”

Jeden zoolog, odborník na velryby, měl takhle přednášku na univerzitě a vyprávěl studentům některé zajímavosti, které zjistil při svém bádání: „Představte si, například, některé velryby spolu komunikují až na vzdálenost 300 kilometrů!”
Jeden rýpavý student se zeptal: „A prosím vás, co by taková velryba říkala druhé, která je 300 kilometrů daleko?”
„Nejsme si zatím přesně jisti, ale je to něco jako: Héééj! Slyšíš mě ještě?”

U soudu: „Obžalovaný, odsuzuji vás na tři roky vězení. Chcete něco dodat?”
„Spíš ubrat, pane soudce!”

Povídají si dvě ošetřovatelky ve skotské nemocnici: „Koho to operují?”
„Nějakého pána, který spolkl golfový míček.”
„A kdo je ten nervózní pán, co stojí u dveří? Příbuzný?”
„Kdepak, to je jeho spoluhráč. Čeká na míček, aby mohl pokračovat ve hře.”

Mladík u jezírka, bedlivě se rozhlíží - nikde nikdo; svlékne se a na Adama hupne do vody. Jenže když chce ven, zjistí, že vedle hromádky jeho šatů sedí slečna a usilovně něco studuje. Vzpomene si, že na protějším břehu viděl nějaký starý hrnec. Vrátí se pro něj a vyleze s hrncem před choulostivou partií. Slečna pořád čte.
„Slečno, vy něco studujete?”
„Ano, psychologii,” odvětí tázaná, aniž zvedne oči.
„Co budete umět, až dostudujete?”
„Bude umět každému říct, co si zrovna myslí.”
„A mohla byste mi říct, co si myslím teď já?”
Dívka zvedne zrak a praví: „Vy si myslíte, že ten hrnec má dno?”

Manželka vyčítá manželovi: „Proč tolik piješ té slivovice?”
„Kvůli zdraví. Doktor mi říkal, že ovoce je zdravé v každé formě!”