Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Párkař prodává ve stánku před bankou párky. Přijde k němu kamarád a prosí ho o půjčku.
„Tak to nepůjde. Já mám dohodu s bankou, že oni nebudou prodávat párky a já nebudu půjčovat peníze.”

Ptá se paní manžela: „Pepo, co bys dělal, kdybych umřela?”
„Asi bych se zbláznil!”
„A oženil by ses znovu?”
„Takový blázen bych zase nebyl!”

Stojí dva policajti každý na jedné koleji a jeden povídá: „Hele, půjdem každý po jedné koleji a támhle se setkáme.”
Jdou a jdou a jdou a pořád nic. Tu jednoho napadne se otočit a ustrne: „Ty Josef, my už jsme to přešli.”

„Matka se musí pro své dítě obětovat,” pravila paní N. „Kdybych si nedokázala odtrhnout od úst, milý synu, tak jsi tu nikdy nebyl.”

Pepíček se vrací ze školy a když jde kolem hospody, slyší „do prdele”. Přijde domů a ptá se mámy: „Maminko, co je to - do prdele?”
A máma odpoví: „To je jít k umyvadlu!”
„Aha.”
Druhý den zase prochází kolem hospody a slyší „kunda”. Doma se zase ptá mámy: „Maminko, co je to kunda?”
A máma odpoví: „To je botníček!”
„Aha.”
Třetí den zase míří kolem hospody domů a slyší „píča”. Zeptá se mámy: „Maminko, co je to píča?”
A máma odpoví: „To je šatníček.”
„Aha.”
Večer k nim přijde návštěva a Pepíček říká: „Boty si dejte na kundu, šaty si dejte na píču a jděte do prdele!”

Dva postarší pánové tráví noc v hotelu na manželských postelích. V noci začne jeden z nich křičet: „Sláva. Sláva. Sláva...”
„Co řveš, bejku?”
„Co bych neřval, vždyť se mi po dvou letech postavil!”
„Ty hňupe, chyť si svého!”

Prohlašuje pan Kalianko: „Na pracovišti jsem Bůh. Každý ví, že existuji, ale nikdo mě tam ještě neviděl!”

Stojí voják na stráži, jde okolo generál a voják nic. Generál se vrátí a ptá se vojáka: „Neměl jste mě náhodou pozdravit?”
„Jo? A od koho?”

„Haló, je to 44 444? Zavolejte prosím 155, nejde mi vyndat prst z číselnice telefonu!”

Ptali se studenta matematiky: „Proč jste se neučil?”
A student odpověděl: „Byl jsem schopen se dostat libovolně blízko k učebnici, ale ne až k ní.”