Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

O přestávce se hádají dva žáci.
„Jsi hrozný osel!” volá jeden z nich.
„A ty ještě větší!” odpovídá druhý.
„Počkejte, chlapci,” zasáhne pan učitel, „nezapomeňte, že jsem tady ještě já!”

Jeden klášter v Japonsku stojí na vysokém útesu a jediný způsob dopravy nahoru je primitivní lanovka - velký proutěný koš s kladkou, který tahá na laně jeden z mnichů. Jednou se právě tohohle mnicha zrovna v půlce cesty ptá jeden turista, který si všiml, jak je nosné lano staré a roztřepené: „Prosím vás, jak často měníte to lano?”
Mnich se zarazil a po chvilce povídá: „Pokaždé, když praskne!”

Přijde policajt na urologii, sestra mu podá holící strojek a pošle ho za plentu. Policajt po chvíli vyleze, poplácá se po tváři, a zakřičí: „Dobrý?”

Potká Žid v koncentráku Rusa a povídá: „To už se z té fronty asi živý nedostanu.”
Rus říká: „Ale vždyť tu jsou před náma jenom asi čtyři lidi.”
A Žid na to: „Tady se čeká na smrt, a ne na brambory!”

Pan Roubíček jde po ulici a potká pana Khona, který si pořád opakuje: „To se mi vůbec nelíbí, všechno je obráceně, to se mi vůbec nelíbí, všechno je obráceně...”
A tak se pan Roubíček zeptá: „Prosím jich, pane Khon, co se jim nelíbí, co je obráceně?”
No a pan Khon mu odpovídá: „Dneska je celý svět vzhůru nohama, všechno je obráceně, Židé válčí a Němci obchodují!”

Sedí dědek s babkou před domem a čtou noviny. Dědek povídá: „Tady píšou, že taková raketa tomahawk stojí 15 000 dolarů.”
Babka na to: „Dědku, to by bylo štěstí, kdyby nám přistála na zahradě.”

Sedí dva kamarádi v hospodě a jeden povídá: „O pět piv, že se kousnu do oka!”
„To není možné!”
„Tak se vsaď!”
„No dobře.”
Ten první vytáhne skleněné oko a kousne do něj.
„Tos mě teda nasral!”
Po pěti pivech ten první zase říká: „O pět piv, že se kousnu do oka.”
„No to určitě, zase vyndáš skleněné.”
„Ne, nevyndám.”
„Tak dobře.”
Ten první vytáhne umělé zuby a kousne se do oka.
„Tos mě zase nasral...”
Po dalších pěti pivech odcházejí z hospody a ten prohrávající prohlásí: „O dvě pětky, že tě počurám, a přesto zůstaneš suchý!”
„Tak jo.”
Počurá ho tedy a ten mokrý vesele povídá: „Ha, ha, jsem mokrý!”
„No vidíš, zase jsi vyhrál!”

Přijde pán ke krejčímu vyzkoušet na zakázku objednaný oblek a první, čeho si všimne, jsou příliš dlouhé rukávy.
„Žádný problém,” říká krejčí, „jen dejte ruce před sebe a ohněte je v lokti. Vidíte, už je to v pořádku.”
„Ale koukněte, límec mi sahá až po uši!”
„Dobře, jen trochu ohněte záda, ještě kousek, tak, to je ono.”
„Ale šlapu si na konce kalhot!”
„Stačí, když malinko ohnete kolena, tím se to srovná. A je to! Koukněte se do zrcadla, ten oblek vám padne jako ulitý!”
Pán tedy odchází, zkroucený jako preclík. Na ulici projde kolem lavičky, na které sedí dvě ženské. Jedna říká: „Podívej, chudák támhleten pán.”
„Jo, ale koukni, jaký má nádherně vypasovaný oblek!”

Pobíhá děda celou noc po ložnici: „Co jsem to jenom chtěl?”
Ráno si konečně vzpomene: „Už vím - jít si večer dřív lehnout!”

Šestiletý synek přiběhne za maminkou s brekem, že ho jeho malá sestřička tahá za vlasy. Maminka mu vysvětluje: „Přestaň brečet. Ona je ještě malá a neví, že tahání za vlasy bolí.”
Synek odejde a za chvíli je zase slyšet pláč. Maminka doběhne do pokoje a vidí řvoucí holčičku, přičemž synek se na maminku nevinně podívá a říká: „Tak teď už to ví.”