Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Zprávy pro vodáky: „Všechny jihočeské silnice jsou sjízdné!”

Jeden opravdu starý pár jede na chatu do Krkonoš. Na cestě je zastaví policajt a chce řidičák a techničák. Řidička je ale dost nahluchlá a povídá manželovi: „Co říkal?”
„Že chce vidět tvoje papíry.”
Ženská začne prohrabávat přihrádku a policajt jí oznamuje: „Paní, jela jste nepovolenou rychlostí.”
„Co říkal?” ptá se zase babka manžela.
„Že jsi jela moc rychle.”
Policajt kouká do papírů a zkonstatuje: „Tak, vy jste Xenie Šubrtová z Teplic? Já tam studoval a jednu Xenii jsem znal. Zažil jsem s ní nejhorší sex svého života!”
„Co říkal?” zeptá se zase babka.
Manžel odpoví: „Že tě asi zná!”

Na rohu ulice postávají lehké děvy. Jde okolo babička a ptá se jich: „Děvčata na co tu čekáte?”
A děvy odpovídají: „Na chleba, babičko, na chleba...”
„Tak to já počkám s váma,” rozhodne se stařenka a čeká.
Jde okolo policajt a říká: „Vy taky, babičko?”
„Jo, jo,” odpoví stařenka. „Já ho nechám ztvrdnout a pak ho jenom žužlám...”

Pan Kalianko se blíží ke stolku s krásnou dívkou: „Promiňte - ta židle je volná?”
„Židle ano, já ne!”

Známý škudlil si dává u stánku porci hranolek.
„A nedáte si něco navrch?” vyzvídá prodavač.
„Hm, kolik by to stálo?”
„Jednu korunu.”
„Tak mi navrch dejte porci kuřete!”

Na tiskové konferenci: „Pane prezidente Bushi, máte důkazy, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení?”
„Ano,” pronese americký prezident triumfálně, „máme schované stvrzenky o zaplacení!”

Baví se spolu dvě studentky MFF a jedna vypráví: „Tak jsem ti tuhle šla večer na kolej. Bylo už nejmíň půl dvanácté a tam pod tou lampou, co nesvítí, stál nějaký chlap a když mě viděl, mlsně se olízl. Dovedeš si představit, jak jsem utíkala?”
Druhá napjatě vyzvídá: „A dohonilas ho?”

V hodině ruštiny se ptá učitelka třídy: „Kdo z vás ví, jak se řekne rusky pes čau-čau?”
Přihlásí se Pepíček: „Prosím, sabáka zdrastvuj, zdrastvuj!”

„Proč mi vlastně nedovolíš sednout za volant, vždyť jsem už dost starý!” ptá se mladík otce.
„Ty ano, ale auto ještě ne!”

Před zoologickou zahradou se otec ptá svého syna, k čemu že tak nutně potřebuje doma malou opičku.
„No přece na pokus,” odpoví synek. „Chci sledovat, jak se opice mění v člověka.”