Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Paní baronka Weinsteinová pořádá večírek při příležitosti svého vstupu do společnosti. Vše, jak se zdá, pokračuje k úplné spokojenosti, ale náhle, zrovna když se podává káva, rozpačitý šum mezi dámami: „Paní baronko, u vás se kostky cukru nabírají z cukřenky prostě rukou?”
„No jistě, co by na tom mělo být zlého?”
„No víte, paní baronko, ono to není zrovna apetitlich, když pánové jdou na záchod, no a pak na ten cukr sahají.”
„Ach tak, ale co s tím?”
„Nejlepší věc, co můžete udělat, je pořídit kleštičky, nejlépe stříbrné.”
Baronka slíbí toto nedopatření napravit. A zanedlouho se u ní opět schází vybraná společnost na večírku: „Ale paní baronko, co to má být. Kde jsou ty kleštičky?”
„Jen se račte zajít podívat na pánský záchod - tam jsou v plné připravenosti.”

Katolík, presbyterián a baptista sedí v rybářském člunu a chytají ryby. Katolíkovi dojdou červi, a tak se rozhodne, že si dojde na břeh pro zásoby. Vystoupí z člunu, po vodě přejde na břeh a pak se zase jdouce po vodě vrátí zpátky. Baptistovi můžou oči vypadnout a říká si: „Ten ale musí mít silnou víru, že dokáže jít po vodě.”
Za chvilku to ještě udělá presbyterián, opět jde po vodě. Baptista nemůže uvěřit svým očím a celý nesvůj zjišťuje, že i jemu za chvilku dojde návnada a bude muset na břeh. Hodnou chvíli se celý nervózní přesvědčuje, že i on má přece silnou víru jako katolík a presbyterián, a tak se nakonec přece jen odváží a vystoupí z člunu. Okamžitě však zmizí pod hladinou.
Katolík se otočí na presbyteriána a říká: „Zdá se, že bratr neví, kde jsou ve vodě kameny!”

Pan profesor po zadání příkladu: „Tak děvčata, která mi to uděláte před tabulí?”

Babička Nováková oškubala husu a dala ji do komory. Po chvíli se otevřou dvířka a husa povídá: „Buď zatopte nebo mi vraťte peří!”

Přijede David Copperfield na celnici a celník mu říká: „Pane Copperfield, nemůžete nám ukázat nějaké kouzlo?”
Copperfield mávne nad celníkovým šálkem kávy a najednou celý šálek i s lžičkou a podšálkem zmizel. Celníci na to koukají a jeden řekne: „A to je všechno?”
„No ano!” říká Copperfield.
„Tak hele, Davide, teď koukej ty, jo? Vidíš tam venku ty tři kamiony plné lihu?”
„Vidím!”
Celník vzal do ruky papíry a razítko, třikrát jím bouchnul a povídá: „Tak a už je v nich hrášek!”

Dohadují se banán, prsa a penis, kdo z nich má nejtěžší život. Banán si stěžuje: „Já se celej život těším, až dozraju, a pak mě někdo utrhne a sežere.”
A prsa na to: „Tak to máš ještě docela dobrý. My jsme celej den zavřený v tý blbý podprsence a večer nás někdo vohrabává a vocucává.”
„Tak to není nic proti mýmu trápení,” řekne penis. „Já jsem celej den zavřenej ve smradlavých trenkách, večer mě vytáhnou, nasadí mi pláštěnku, zavřou mě do výtahu a jezdí se mnou nahoru a dolů, dokud se nepobliju!”

Otázka na Rádio Jerevan: „Četl jsem v Komsomolské pravdě, že jistý Ivan Gustinov byl odsouzen na pět let nucených prací za to, že nazval jednoho sovětského maršála idiotem. Není tento trest příliš přísný?”
Odpověď: „Ne. Za urážku dostal pouze šest měsíců, zbytek za vyzrazení vojenského tajemství.”

Mladá žena si vezme za manžela policistu. Domluví se spolu, že když to budou dělat, bude to jen zezadu a ona se nesmí dívat. Už spolu chvíli žijí, když se manželka baví s kamarádkou: „Představ si, ten můj to chce jedině zezadu a ještě ke všemu se na něho nesmím dívat!”
„Ty, to je divný. Zkus se jednou otočit, a podívej se, co to vlastně dělá.”
Jednou večer si to spolu zase rozdávají, když v tom se manželka otočí a vidí manžela, jak to do ní šije pendrekem.
„Ty jsi mi to dělal celých osm let pendrekem?! To jsem si o tobě nemyslela, ty jeden...”
„Koukni bejt zticha, nebo začnu pátrat po původu našich dětí!”

Pan Novák sleduje televizní zpravodajství z Iráku. Najednou cítí ve střevech podivný tlak, počká, až je záběr velkého výbuchu a do toho hluku si uleví. Vtom přijde jeho paní, nasaje vzduch a prohlásí: „Ty, Karle, oni snad ti Američané bombardujou i záchody!”

Zlobí se žena na manžela, multimilionáře: „Příště, až ti řeknu, kup čínu, znamená to jídlo!”