Anekdoty a vtipy o vojácích a válkách

V nacistickém zajateckém táboře se velící důstojník rozhodl, že na Štědrý večer propustí některé své vězně. Nejspravedlivější bude, když každému položí otázku a ti, kteří odpoví správně, budou propuštěni.
První přišel na řadu britský důstojník. Němec se ho ptá: „V roce 1912 se slavná loď srazit s ledovec. Jak se jmenovat ta loď?”
Brit nezaváhal, řekl, že Titanic, a byl propuštěn.
Druhý přišel na řadu Američan. Velitel se ho ptá: „V roce 1912 se srazit Titanik s ledovec. Vy vědět, kolik životů být tehdy ztraceno?”
Američan řekl, že 1517, a byl propuštěn.
Třetí na řadu přišel Žid. Německý velitel spustil: „V roce 1912 se Titanik srazit s ledovcem a potopit. Tenkrát zahynout 1517 lidí. Jak se jmenovali?”

Dva vojenští policisté pronásledovali lesní cestou vojína, který dezertoval z armády. Voják doběhl na rozcestí a zde spatřil stojící jeptišku. Zastavil se a udýchaně se zeptal: „Sestro, nemohl bych se na pár minut ukrýt ve vaší sukni? Později vše vysvětlím.”
Jeptiška jeho žádosti vyhověla, voják zalezl pod sukni. Krátce nato přiběhli pronásledovatelé a položili jeptišce otázku, kudy utíkal onen voják. Jeptiška ukázala na jednu cestu a řekla, že tudy. Když empíci zmizeli, dezertér vylezl a řekl: „Nemohu vám dost dobře poděkovat, sestro, ale abyste věděla, utíkám proto, abych nemusel jít válčit do Iráku.”
Jeptiška odpověděla, že ho docela chápe. Voják pravil: „Doufám, sestro, že mě nebudete považovat za sprosťáka, ale musím říct, že máte ty nejkrásnější nohy, jaké jsem kdy viděl.”
Sestra opáčila: „A kdybyste se podíval jen o kousek výš, spatřil byste dvojici těch úplně
nejkrásnějších koulí na světě. Já totiž taky nechci do Iráku!”

Potkají se dva kamarádi z války a vzpomínají na svého kamaráda, který je zachránil před tankem.
„Hele, pamatuješ, jak skočil pod ten tank s granátem a přitom řval Za stranu a za lidi?”
„Ale Pepo, on neřval Za stranu a za lidi, ale Zasrané náledí!”

Velitel roty si nechá nastoupit jednotku a rázně a vroucně ke svým podřízeným promluví: „Vojáci, dnes v časných ranních hodinách se mi narodil syn. Děkuji vám.”

Vojín chce ztrapnit svobodníka, a tak se ho ptá, jestli jde sloučit prostor a čas.
„Pochopitelně,” praví svobodník, „vezměte si krumpáč a kopejte zákopy na téhle louce až do oběda!”

„A tihle lidé mi budou zakazovat trávit Kurdy plynem?” pomyslel si Saddám, když uviděl následky nočního náletu na Baghdád.

Povídá velitel vojákovi před odchodem na dovolenou: „A neproveďte žádnou hloupost!”
„Provedu!”

„Kapitáne, kde je vojín Pácha?” zajímá se velitel.
Kapitán hlásí: „Právě vyskočil z letadla!”
„A co ten padák?” podiví se nadřízený.
„Ten nechal tady,” oznamuje kapitán. „Prý ho příšerně tlačil do zad!”

„Přestaňte si stěžovat na chleba, vojáci,” domlouvá nastoupené rotě podplukovník. „Husité Jana Žižky by ho rádi snědli!”
„To jistě,” ozve se ze zadních řad. „Tehdy byl možná čerstvý!”

Soutěží spolu Američani a Rusové, kdo má rychlejší ponorky. No a samozřejmě to vyhráli pokrokoví Rusové. Později se kapitán americké ponorky ptá svého protějšku na ruské straně: „Proč ta vaše ponorka pluje pořád nahoru dolů, nahoru dolů?”
Rusák na to: „To víte, ti naši veslaři se musí taky občas nadechnout.”