Židovské anekdoty a vtipy o Židech

Roubíček a Kohn jdou na trh. Cesta je dlouhá a vede bažinatou krajinou. Co chvíli přeskočí přes cestu žába. Roubíček povídá Kohnovi: „Když jednu žábu chytneš a sníš, dostaneš ode mě 100 korun.”
Kohn se dlouho nerozmýšlí, popadne žábu a v mžiku ji má v útrobách. Roubíček s velkým sebezapřením zaplatil prohranou sázku. Po trhu se oba vracejí stejnou cestou zpět. Roubíček, který nemůže zapomenout na prohraný peníz, se ptá Kohna: „Ty, Kohn, dáš mi také 100 korun, když jednu žábu sním?”
„Nu, pročpak ne,” odpověděl Kohn.
Roubíček se vrhl po žábě a v okamžiku se ztratila v jeho ústech. Kohn vrací dle úmluvy 100 korun. Oba jdou zamyšleni cestou dál... Delší ticho přeruší Roubíček dotazem: „Ty, Kohn, řekni mi, proč jsme ty žáby vlastně žrali?”

„Pane Koenigswald,” praví Kohn, „mohl bych mít to potěšení a mluvit s vaší paní?”
„No, když tomu říkáte potěšení, pro mě za mě.”

Teweles měl na vizitkách vytištěno: „Abraham Teweles, švagr boží”. Když se ho ptali, co to znamená, vysvětlil jim to: „Můj tchán měl totiž dvě dcery - Sáru, tu jsem si vzal já v osmnácti a druhou Rebeku, tu si vzal pán Bůh, když jí bylo dvacet let.”

Kohn dostane dopis z berňáku, a tak se jde poradit s rabínem.
„Rabi,” povídá, „mám problém. Dostal jsem dopis z berňáku a nevím, co dělat. Ptal jsem se svého přítele Abrahama Roubíčka a ten povídal, že si mám zajít k Levimu a koupit si to nejkrásnější oblečení a pak jít na berňák. Myslí si, že pak si na berňáku budou myslet, že takový džentlmen by nikdy nepodváděl. Ale pak jsem byl i u Samuela Stříbrného a ten povídal, že se mám obléci jako chudák. Prý si na berňáku pomyslí, že na takovém chudém muži si nic nevezmou.”
Rabín chvíli přemýšlí a pak povídá: „Poslouchej, Kohne, dám ti radu, kterou dávám nevěstám na svatební noc. Běž si někam koupit sexy spodní prádlo - je úplně jedno, jak vypadáš, stejně tě ojebou!”

Klein dostane v noci telegram: VASE PANI V LAZNICH NAHLE ZEMRELA. Opatrně ho složí a položí na noční stolek. Zhasne, zaboří hlavu do polštáře a řekne si: „Teď se nebudu rozčilovat, celou noc bych nemohl spát, ale zítra ráno, to bude probuzení!”

Starý Kohn vzal synka do zoo. Malý je z toho úplně u vytržení, všechno obdivuje a najednou se neudrží a vykřikne: „Ježíšmarjá, támhle šoustaj opice!”
Kohn mu cvakne pohlavek a říká: „Pamatuj si, Moric, že slušně vychovaný židovský chlapec neříká Ježíšmarjá!”

Pan Weil přijel do Prahy a ve velkém nakoupil za 500 Kčs zboží galanterního pro svůj obchůdek na vesnici. 400 Kčs zaplatil hotově a za 100 Kčs dal směnku.
„A teď, když jsem vám dal tolik utržit, co mi přidáte jako dárek?” povídá nakonec.
„Že jste to vy, pane Weil,” praví obchodník, „dám vám tuhle pěknou anglickou kravatu.”
„Takovou aušusovou kravatu? Takový stálý a dobrý zákazník jak já?”
„Máte pravdu, pane Weil. Tak víte co, já vám vrátím tu vaši směnku.”
Pan Weil se zarazil a po chvíli praví: „No, tak to si tedy přeci vezmu raději tu kravatu.”

Přijde Kohn k doktorovi: „Pán tochtor, mi se u ten pširoseny dělá takofy boula.”
Doktor ho prohlédne a uklidní: „Kohne, to nic není, to ti roste třetí varle. Prohlídka byla jednoduchá, zaplatíš jenom sto korun.”
Kohn poděkuje, zaplatí, vyjde ven a po židácku přemýšlí: „No jo, ale sto korun jsou také peníze. Jak já je dostanu zpátky?”
Když vtom potká Icika: „Icik, pojď se vsadit o stovku, že budeme mít oba dohromady pět koulí.”
Icik souhlasí a plácnou si. Kohn začne rozepínat kalhoty, aby předvedl důkaz, když ho Icik přeruší: „Hele, Kohn, ty se ještě nevysvlíkat. Jak nemáš štyry, taks prohrál. Já mám jenom jedna!”

„Co by tomu řekli, pane Steigermark, dnes je den smíření, kdybychom si odpustili, co jsme si udělali, a žili nadále v přátelství? Heleďte, já jim přeju od srdce, co i oni mi přejou...”
„No prosím, Kohn, už zase začínaj...”

Přijde Žid do obchodu s náboženskými relikviemi rozhodnutý, že přijme křesťanskou víru a že si tedy koupí ten krucifix. Ukáže na jeden a ptá se prodavače, kolik stojí.
„Tisíc korun,” odpoví prodavač.
„Hm, tisícovku, to je tedy skutečně dost,” zadumá se Žid, rozhlédne se a ukáže na jiný: „A kolik by stál tenhle bez toho atleta?”